Svět koní: časopis koně hříbata dostihy předplatné kralovický dvůr

Rodeo bylo původně termínem používaným pro shánění dobytka provádějící se vždy při jeho třídění a značkování. Díky neformálním soutěžím mezi kovboji, kteří si takto krátili volné chvíle, se z rodea postupně stala hlavní atrakce veřejných trhů, až se nakonec vypracovalo do samostatného odvětví jezdeckého sportu. První rodeo, za které se platilo vstupné, se konalo v Proscottu ve státě Arizona v roce 1888. Poměřovat se v rodeových disciplínách mohou oficiálně od roku 1993 i čeští jezdci, a to díky organizaci Rodeo Corral WI-CZ.

I letos pro jezdce Rodeo Corralu připravil sérii závodů, která vyvrcholila bojem o mistrovské tituly. Stalo se tradicí, že první rodeo sezony, stejně jako to poslední finálové, hostí ranč U Starýho kance v jihočeských Hoslovicích. Hoslovický areál má výhodu umístění v kopci, samotný corral je do něj doslova vsazen. Převýšení tak přináší velkou výhodu pro diváky, kteří mají soutěžní arénu doslova jako na dlani. „Když jsme zde chtěli vybudovat třicet metrů rovné plochy vhodné pro arénu, museli jsme navážet materiál na vykrytí rozdílu jednoho metru,“ přibližuje nám stavbu Terezie Daňková, která má mimo jiné na starost i legislativní přípravu závodů.

První rodeo se v Hoslovicích jelo v roce 2006, a jak Terezie říká, pomohla tomu vlastně náhoda. „Jako občasný divák rodeí v Malenicích a v Hodějově jsem na podzim roku 2005 nabídla kovbojům čerstvě opravenou malou krytou jízdárnu na tréninky přiježděnosti. Podívat se přijely dvě legendy Roman Mráz a Petr Binhack, který dnes bohužel už prohání koně na nebeských pastvinách. Krytá jízdárna se jim líbila stejně jako to, že uprostřed farmy je prostranství a že tu máme k dispozici telata. Tak nás vyhecovali, abychom postavili arénu a začali rodea pořádat. V Hodějově a později i v Malenicích postupně z různých důvodů rodea pořádat přestali. U nás od té doby nepřerušenou tradici držíme a snad se nám podaří pokračovat. Telátka máme z pastvin, ve výborné kondici a snad i z toho se zrodil pojem: pro žluklá hoslovická telata. Nedají jezdcům a jejich koním nic zadarmo.

Před lety se občas i stalo, že nějakou disciplínu neudělal nikdo. To je dnes v podstatě minulostí. Roste kvalita koní, jezdců i tréninků. Vždy je co zlepšovat, samozřejmě, ale ten posun je jednoznačně pozitivní. Kdo by neviděl rozdíl oproti letům minulým, tak ať se podívá na zaprášená DVD z těchto dob.“

Další tři kola hostily MK-ranč Čertyně, Ranč Dalu Kozohlody a Boršov nad Vltavou. Velkou zajímavostí je Boršov nad Vltavou, kde se nezávodí v areálu určeném pro koně, ale v kempu. Jsou zde schopni závodní arénu vybudovat pár dní před závody, a po nich byste nepoznali, že tam kdy byla. Letošní závody na Čertyni přepadla bouřka a silná průtrž mračen, pro kterou bylo čertyňské kolo předčasně ukončeno.

Pravá závodní atmosféra vládla na ranči Dalu, kam zavítalo 850 platících diváků. Všemi koly provázel diváky z moderátorské židle bývalý rozhodčí Martin Kopečný. Pověstný nejen svým moravským přízvukem, ale i vtipy, které rozesmějí nejednoho diváka a na soutěžících nenechají nit suchou.

Stejně jako bez dobrých areálů by rodeo nebylo ani bez telátek. Pro pořádání rodea musí být k dispozici minimálně dvacet šest telat. Musí jít o telata v takové fyzické kondici, aby byla schopna absolvovat všechny disciplíny během dne. Za výběr telat je zodpovědný majitel ranče. Jejich požadovaná hmotnost je minimálně 150 kg. Mimo soutěže musí být telata umístěna tak, aby netrpěla nepříznivými povětrnostními vlivy, a musí pro ně být zajištěno dostatečné množství vody. V případě evidentní únavy telete nebo jeho zranění při soutěži je pořadatel povinen zajistit tele náhradní.

K takovému počtu telat je při závodech třeba nepostradatelný bull team, vyškolený tým, který ví, jak pracovat s telaty podle welfare. Je to nejdůležitější skupina lidí, bez kterých by rodeo nebylo rodeem. Jejich práce zahrnuje přípravu arény pro jednotlivé disciplíny a veškerou péči o telátka a manipulaci s nimi po celou dobu závodů. Kontrolují každé tele, zda je v dobré kondici bez zranění, nasazují jim obojky s čísly, sledují při všech disciplínách, zda jsou telata v pořádku a nehrozí jim nějaké nebezpečí, zabezpečují dostatek vody a žrádla.

Své využití najde bull team i u nedobytkářských disciplín. K rychlostním soutěžím vyfasují hrabičky a zabezpečují úpravu povrchu, aby kolem tyčí a barelů nevznikaly pro koně nebezpečné díry v písku. Věru, není toho málo, ale letošní bull team vše zvládal na jedničku, a ještě jim to v nových týmových košilích náramně slušelo.

Akční disciplíny

Výčet disciplín, ve kterých mezi sebou rodeoví jezdci tuto sezonu poměřovali síly, by vydal na jeden samostatný článek, a tak si tu představíme jen pár z nich. Úplnou letošní novinkou na rodeovém corralu byla disciplína s názvem 3men2gates nebo také jezdci lidově nazývána Gatě. Jak už název napovídá, v této disciplíně soutěží tým složený ze tří jezdců. Aréna rozdělená na dobytčí a nedobytčí stranu má dvě brány. Úkolem týmu je oddělit od stáda a zahnat na nedobytčí část arény jedno až deset telat. Tým dostane vylosované číslo telátka, kterým musí začít. Poté následují telata s čísly po sobě vzestupně jdoucími a je nutné pravidelně střídat obě brány. Je zcela na jezdcích, kterou branou začnou. Tele je považováno za vytříděné, když je celé jeho tělo za startovní čárou na nedobytčí straně. Po přeběhnutí celého telete na nedobytčí stranu mohou jezdci vytřídit další tele. Disciplína vyžaduje velké soustředění na správné pořadí telátek a bran.

Co by to bylo za sezonu bez ukázky nakládání v disciplíně trailer loading. Dva jezdci mají za úkol v co nejkratším čase vytřídit jedno vylosované telátko, zahnat ho do pomyslného přepravníku, který simuluje ohrádka postavená z panelů Texas. Po zahnání seskočí jezdci ze svých koní a doběhnou do vyznačeného cíle. Koníci přitom musí stát a nesmí jim z pomyslného přepravníku koukat ani kus žíně – minimálně do doby, než jezdci doběhnou do cíle a rozhodčí stopne čas. Tato disciplína je skvělou kombinaci spolupráce mezi jezdci i mezi jezdci a jejich koňmi.

Rychlost, adrenalin, přesnost to je speed penning. Delší strana arény je rozdělena na dvě poloviny, kde dva jezdci závodí proti sobě. Dál postupuje rychlejší z dvojice, a to ten, kdo nejrychleji najde tele s vylosovaným číslem a zažene ho do ohrádky. Všechny kola Rodeo Corralu letos hodnotili rozhodčí v sestavě Jana Petraturová, Zdeněk Zych, Luděk Erbek a Petr Salvata.

Moderní vývoj

Šerifem Rodeo Corralu je momentálně Patrik Urban. Post šerifa zastával již v letech 2010 a 2011. Po neshodách s radou svou funkci i členství v Rodeo Corralu položil. Osud tomu však chtěl jinak a před dvěma roky byl Patrik osloven, ať se do vedení vrátí. „Nabídku jsem přijal a jsem už dvě sezony opět šerifem. Sehnal jsem si do rady RC schopné lidi a začalo se pracovat na změnách. Pořídili jsme kvalitní časomíru z USA, změnila se pravidla většiny disciplín tak, aby byla sjednocená s ostatními organizacemi. Sehnal jsem nové rozhodčí a bull team.

Ke změnám také došlo u podmínek pro pořadatele rodeí, aby jim to více vyhovovalo, to znamená, že se jim snažíme snížit náklady. Pořádající ranč zajistí vyhovující kolbiště a dostatek telat. Rodeo Corral pak dodá rozhodčí, vyškolený bull team nebo moderátora včetně ozvučení, zapisovatele, obsluhu časomíry a poháru pro všechny vítěze. Dále už je na každém pořadateli, kolik diváků na naše rodeo dostane.

Rodeo se snažíme dělat atraktivní nejen pro jezdce, ale hlavně pro diváky. V neposlední řadě jsem zavedl soutěžní kategorii baby cowboy. Tato kategorie je určena pro ty nejmenší začínající jezdce. Disciplíny s nimi jezdí jeden dospělý v roli doprovodu a mentora. Tato kategorie má u diváků velký ohlas. Mnohdy jsou telátka stejně velká jako poníci našich baby závodníků.“

Co by to bylo za šerifa, bez titulu. První titul mistra ČR získal Patrik v roce 2009 se svou klisnou Susie. Bohužel mu na Vánoce, po úspěšné sezoně, uhynula. Další rok vzal do závodní arény jejího potomka, čtyřletého valacha Silver Luckyho, který jej dovezl ke druhému titulu. Pro Patrika to byla jeho nejlepší sezona.

„Byl jsem v historii Rodeo Corralu první, kdo obhájil titul, a ještě k tomu na tak mladém koni. Nyní na něm závodí má přítelkyně a syn. Je to jeden z nejlepších koní, které na ranči máme. Nejenže vozí rád děti, ale závody jsou pro něj jako droga. Telata zbožňuje, stačí ho dovést za tele, které potřebuji přehnat, a o zbytek se postará sám. Letos si ho půjčila dcera na lasování a rychlostky. Je radost koukat, jak jim to spolu jde.

V letech 2008, 2011 a 2022 jsem si vyjezdil vicemistra. Moje druhá nejlepší sezona byla ta letošní, když jsem jezdil se svým synem Pepikem kategorii baby. Každé závody na něm bylo vidět zlepšení. Nejkrásnější byla ta radost v jeho očích, když se mu disciplíny povedly. Rodeo mi přináší velké naplnění dětských snů, kdy si člověk hrával na kovboje.

Současné rodeo je ukázkou práce lidí, kteří se vrací k tomu, jak se pracovalo s dobytkem dříve. Spousta chovatelů krav se k práci s dobytkem z koňského hřbetu vrací. Najímají si nejen naše jezdce na tuto práci, protože je to šetrné pro krávy i dobytčata. Nejvíce mě na rodeu baví, když jsou plné tribuny a slyším ten potlesk za dobře odvedenou práci.“ Jak je patrné, u Patrika jezdí rodeo doslova celá rodina. Doma mají plemenného hřebce paint horse Cante Diablo Cherokee, ale jelikož jezdí na závody se třemi dalšími koňmi, je pro ně komplikované brát hřebce s sebou.

„Pro letošní sezonu jsem si vzal na závody úžasného koně, quartera jménem Tony z hor. Tohoto koně dostal můj syn od majitele firmy zabývající se prodejem věcí na koně s tím, že kůň je velmi dušný. Léčba je stála několik desítek tisíc a už uvažovali i o tom, že koníkovi pomůžou tím nejsmutnějším způsobem. Tony na tom byl hodně zle, kašlal a strašně špatně dýchal. Byl nám darován pro syna s tím, že bude chodit jen na lehké procházky.

Dovezl se k nám na podzim roku 2020. Už po měsíci na něm byla patrná velká změna. Dýchání do břicha bylo pryč, kašel byl minimální. V roce 2021 jsme ho zkusili vzít na jedny závody. Kůň nejevil žádné problémy, až na to, že pro syna už to nebyl kůň na procházky. Tony má v sobě srdce závodního koně a chtěl jít stále dopředu. Na letošní sezonu jsem si ho vzal já a dovezl mě k titulu vicemistra. Z našeho ranče jezdí na závody ještě klisna quarter horse Ginger Sonny Bonanza. Kobylku dostala dcera k desátým narozeninám a od té doby tvoří nerozlučnou dvojici nejen doma, ale i na závodech,“ uzavírá Patrik.

Mistři

Mistrovské tituly se dělí hned do několika kategorií. O mistra České republiky v rodeu se soutěží v dobytkářských disciplínách. Pokud chcete vyhrát rychlostní pohár WI-CZ, musí vám být nad osmnáct let a body sbíráte v disciplínách barrel race a pole bending. Že vám ještě není osmnáct? Nezoufejte, dlouholetý člen Rodea Corralu, Dyk Krchov, se zasloužil o to, aby mohli rodeo jezdit i junioři. Byl to kovboj, který neznal, že něco nejde! Na jeho památku je pojmenovaný Juniorský pohár Dyka Krchova. Junioři o tento pohár soutěží jak v rychlostních, tak i v dobytkářských disciplínách.

Letos si pohár v dobytkářských disciplínách vyjezdila Aneta Kozjurová se šedesáti devíti body. Rychlostní disciplíny ovládla Tereza Baudisová s jednašedesáti body. Všichni junioři podali velmi pěkné výkony a mnohdy svými časy a výkony překonali i seniory. Loňský úřadující mistr Jakub Muška svou letošní obhajobu nemohl kvůli vážnému úrazu dokončit, a tak se při finálovém nástupu zhostil alespoň své role vlajkonoše. Vlajku pak z jeho rukou převzala novopečená mistryně a zároveň vítězka rychlostního poháru WI-CZ Denisa Jandová, kterou jsme ihned po obdržení titulů vyzpovídali.